pitrisanime

Anglický buldok starého typu (Olde English Bulldogge)

Anglický buldok starého typu je silný pes kompaktní konstituce s dobře vyvinutou muskulaturou. Je to poddajný, avšak velice schopný, ochranářský, nebojácný a atletický pes, divokého vzhledu. Ke své rodině je však velice přátelský a je velmi oddaným společníkem.

ANGLICKÝ NÁZEV:
Olde English Bulldogge; čes.: Anglický buldok starého typu
PŮVOD:
Anglický buldok starého typu je dosti nové a velmi vzácné plemeno, které vyšlechtil David Leavitt, Vzniklo křížením z jedné poloviny Anglického bulldoka (English bulldog) a z druhé poloviny plemen, jako je Bulmastif (Bullmastif, Pitbull (Pit Bull) a Americký buldok (American Bulldobg). V roce 1971 se stal rozčarovaný Americkými buldoky díky jejich plemenným problémům a dýchacím poruchám. Zjistil totiž, že nevypadají a nejsou jako jejich předci, kteří byli zdravější a méně extrémní. Cílem bylo vyprodukovat psy, kteří by měli vzhled Anglického buldoka v 18. století, s temperamentem těch dnešních, avšak bez poruch dýchání nebo dalších elementů, ke kterým mají dnešní Angličtí buldokové sklon. Toto plemeno již problémy s dýcháním nemá. Nikdy však nebudou jako lovečtí psi, kteří jsou schopní běžet na míle daleko navzdory tomu nejletnějšímu žáru, ale jsou třikrát lepší, než vyhrazený moderní buldok. Porody císařským řezem u tohoto plemene nejsou nezbytné. David říká, že právě nyní dosahuje svého cíle: Vyprodukovat buldoka se zdravím a temperamentem, který bude sloužit lidem, namísto aby oni sloužili jemu. Plemeno je uznané IOEBA, NKC, CKC, APRI.
POPIS:
Anglický buldok starého typu by měl být živý a pohotový pes, se souměrným, dobře proporcionálním tělem.
Hlavu má velkou a čtvercovou, k tělu však proporcionální, mezi očima je hluboce zapadlá, čelo prodlužující, mírně svraštělá. Čelistní svaly jsou silné. Jeho dolní čelist je vyhrnutá a vyčnívá. Skus je čtvercový, s předkusem, a dolními velkými špičáky. Oči má nízko a široce posazené. Čelo má ploché, čenich krátký a široký. Uši má buď ve tvaru růže nebo západkovité, měly by být vysoce a široce posazené. Ušní lalok má mít 2 rýhy. Krk by měl být krátký a téměř tak široký, jako hlava, zatímco ramena má velmi široká a svalnatá. Přední končetiny mohou být mírně skloněné nebo rovné. Žebra by měla být dobře zakulacená. Hruď je široká a hluboká. Záda jsou krátká, mírně klenutá a silná. Břicho je dobře podkasané nahoru. Zadní končetiny mají stehna velmi svalnatá. Ocas musí být rovný.
VÝŠKA:
Anglický buldok starého typu má v kohoutku 41 cm a více.
VÁHA:
Anglický buldok starého typu má hmotnost 23 kg a více.
SRST:
Anglický buldok starého typu má srst krátkou, přiléhající a středně jemnou. Zbarvení je šedé, černé, červeně skvrnité, skvrnité na bílém, srnčím, červeném nebo černém základě nebo s bílou. Růžově zbarvený nos nebo růžové oční linky jsou nevhodné, nejsou však příčinou diskvalifikace. Srst má krátkou, přiléhající a středně jemnou. Zbarvení zahrnuje červené, šedé nebo černé skvrny.
CHARAKTER:
Anglický buldok starého typu je povahou kamarádský, má však vzhled zápasníka. Je to poddajný, avšak velice schopný, ochranářský, nebojácný a atletický pes, divokého vzhledu. Je odvážný a odhodlaný, smělý a přátelský ke své rodině i jejich přátelům. Tomu, kdo ohrozí jeho pána a majetek je však nebojácným protivníkem. Nepřátelství k cizincům není považováno za chybu, je to však velice neobvyklé. Je to pes, který je tak horlivý Vás potěšit, že se může ve snaze udělat cokoliv, co je po něm požadované, velice přepínat. Fenky jsou často více teritoriální, ochranářské a vlastnické, než psi.
Anglický buldok starého typu rád žvýká, měl by proto být zásobován spoustou hraček a kostí. Hračky z kostí či kaučuku jsou vysoce doporučované. Toto plemeno inklinuje ke slintání a brindání. Přizpůsobí se každému životnímu stylu, měl by však být chráněn před příliš vysokou teplotou i mrazem.
PÉČE:
Anglický buldok starého typu, pokud je držený v neustál dobré kondici, může to být aktivní pes, nicméně jsou šťastnější jen při mírném cvičení. Mohou setrvávat v relativně dobrém tvaru a svalovém tónu i s jen lehkým cvičením. Je to přirozeně pomalé plemeno, kvůli jejich jedinečné struktuře a stavbě těla by neměli být svádění ke skákání a k provozování usilovných cvičení, a to především jako malá štěňata.
PRŮMĚRNÁ DÉLKA ŽIVOTA:
Anglický buldok starého typu se průměrně dožívá 11 let a více.
VYUŽITÍ DNES:
Společník.
PLEMENO:
FCI - Neuznané plemeno

Tibetský španěl (Tibetan Spaniel)

Tibetrský španěl vyniká inteligencí a chápavostí, výborně se podrobuje výcviku. Příslušníky své rodiny zbožňuje, k cizím lidem se však chová chladně a odtažitě. Tibetský španěl je ostražitý a loajální, avšak nezávislý.

ANGLICKÝ NÁZEV:
angl.: Tibetan Spaniel; čes.: Tibetský španěl
PŮVOD:
Tibetský španěl byl poprvé objeven kolem 8. století v tibetských klášterech, kde měl za úkol kutálet posvátné mlýnky s modlitbami, napsanými na pergamenu. Tibetský španěl byl vycvičen k otáčení mlýnků s cílem, vyvolat duchy. Tato tradice vymizela až poté, co byly vydány čínské zákony, které tyto zvyklosti zakazovaly. Čistokrevný Tibetský španěl byl chován pouze v klášterech, neboť mniši nepřipouštěli křížení těchto psů s jinými plemeny. Rodiči tohoto plemene jsou Tibetský teriér a Lhasa apso. Tibetský španěl je jako plemeno uznán FCI, AKC, KCGB, CKC.
POPIS:
Tibetský španěl je plemeno dekorativních miniaturních psů.
Má harmonickou tělesnou stavbu. V základních obrysech je velmi dobře vyvážený, délka těla mírně převyšuje jeho výšku v kohoutku. Tělo je jen trochu protáhlé. Hlava je v poměru k tělu menší, avšak hrdě nesená. Je robustní, avšak prosta sebemenší hrubosti. Lebka je mírně klenutá, poněkud širší i delší, s mírným, avšak definovaným stopem. Nos je preferovaný v černé barvě. Čenich je střední délky, tupý a tlumený, avšak zcela bez vrásek, se širší a hlubší bradou. Horní čelist je mírně vystouplá. Oči jsou tmavě hnědé a oválné, jsou jasného a zářivého výrazu, střední velikosti, dobře posazené, s černým lemováním. Uši jsou střední velikosti, posazené dosti vysoko, zavěšené, v dospělosti dobře pokryté pernatou srstí. Velké, těžké, nízko posazené uši jsou velmi netypické. Krk je spíše kratší, silný, avšak dobře posazený, je pokrytý "hřívou" nebo "šátkem" delších chlupů, který je u psů o něco výraznější, než u fenek. Tělo je od kohoutku po kořen ocasu poněkud delší , než jeho výška v kohoutku. Ocas je vysoko nasazený, bohatě osrstěný, nesený v rozmařilém zatočení, nebo přehozený přes záda. Při stání není padající ocas penalizován.
VÝŠKA:
Tibetský španěl má v kohoutku cca 25,4 cm.
VÁHA:
Tibetský španěl má ideální hmotnost v rozmezí 4.1 až 6,8 kg.
SRST:
Tibetský španěl má svrchní srst v hedvábné struktuře, na hlavě a přední straně nohou je hladká, střední délky, k tělu dobře přiléhavá, na ocasu a hýždích je vkusně delší. Podsrstí je jemné a husté. Uši a zadní část předních nohou jsou hezky zpeřené. Zbarvení není standardem předepsáno. Přípustné jsou libovolné barvy a jejich odstíny.
CHARAKTER:
Tibetský španěl je živý a nevázaný, poněkud troufalý, avšak pozitivní. Vyniká inteligencí a chápavostí, výborně se podrobuje výcviku. Zbožňuje příslušníky své rodiny, k cizím lidem se však chová chladně a odtažitě. Je ostražitý a loajální, avšak nezávislý.
PÉČE:
Tibetský španěl má srst, jejíž údržba je velmi jednoduchá. Stačí, když ji jednou až dvakrát týdně pročešete kartáčem.
PRŮMĚRNÁ DÉLKA ŽIVOTA:
Tibetský španěl se průměrně dožívá 13 až 14 let.
VYUŽITÍ PŮVODNÍ:
Společník mnichů v klášterech.
VYUŽITÍ DNES:
Společník.
PLEMENO:
FCI IX. - Společenská plemena a toy
Sekce 5 - Tibetská plemena.
Bez pracovní zkoušky.
OFICIÁLNÍ ZKRATKA V ČR :
TS

Papilon (Papillon)

Papilon je čilá a temperamentní osobnost, s pyšným a půvabným držením těla. Je velice nenáročný a dobře přizpůsobený k dlouhým procházkám. Papilon je veselý a oddaný přítel a neskonale milý společník.

ANGLICKÝ NÁZEV:
angl.: Papillon, Continental Toy Spaniel; čes.: Papilon
PŮVOD:
Původ papillonů je do současnosti zcela nejasný. Jedna verze říká, že papiloni jsou vlastně epanioezi z Belgie, oblíbenci královského dvora. Ale v druhém tvrzení se říká, že má původ v trpasliším španělu, kterého známe již z 16.století ze Španělska. Avšak dlouhá bohatá srst spíše poukazuje na krev severního špice. Papilonu jsou svým původem nejblíže falenům. V 17.století bylo toto plemen neobyčejně populární ve Francii a mnozí známí umělci, jako
např. Rubens nebo Van Goge jej zvěčňovali na svých plátnech. Papilloni byli také velkými oblíbenci Marie Antoanety a markýzy De Pompadúr. Tito psi jsou taktéž nádhernými lovci krys. Plemeno bylo uznáno FCI, AKC, UKC, KCGB, CKC, ANKC.
POPIS:
Papilon je plemenem malých společenských psů.
Papilon je půvabný a elegantní pejsek, harmonické postavy s jemnou kostrou a dlouhou srstí. Jeho tělo je o něco delší, než jeho výška v kohoutku. Hlavu má poněkud lehčí, avšak k tělu úměrnou. Nos má malý, černý a okrouhlý, na konci poněkud zploštělý. Čenich je kratší, než lebka, jemný, špičatý a po stranách ne příliš vydutý, nesmí směřovat nahoru, nosní hřbet je rovný. Rty jsou silně zabarvené, tenké a těsné. Oči má dosti velké, poněkud nízko posazené, nevyčnívají, jsou dobře otevřené a ve tvaru velké mandle. Jsou tmavě zbarvené a velmi výrazné. Charakteristickou zvláštností jsou nádherné uši, podobné na křídlům Babočky, jsou vcelku jemné, avšak pevné, posazeny dosti daleko od sebe, takže odhalují mírně kulatou lebku.
Papilon je variantou Kontinentálního Toy španěla s rovnýma ušima:
Uši má postavené vysoko, boltce jsou dobře otevřené, otočené do strany. Vnitřní okraj boltce tvoří vzhledem k horizontále úhel 45 stupňů, v žádném případě nesmí směřovat (jako např. uši Špice) vzhůru. Vnitřek boltce je pokrytý jemnými a zvlněnými chloupky. Nejdelší chlupy okraj ucha mírně přesahují, vnější část je naopak pokrytá dlouhou srstí zformovanou do proužků, které okraj ucha značně přesahují. Krk je mírně delší, v týlu poněkud klenutý. Hruď má širokou, značně sníženou, obvod hrudi mezi dvěma posledními žebry musí být přibližně rovná jeho výšce v kohoutku. Žebra jsou zřetelně klenutá, břicho mírně vypracované. Ocas je posazený vysoko, dosti dlouhý, porostlý dlouhou hustou srstí, je zatočený do krásného chocholu. Když je pes v akci, ocas je nesený zvýšeně podél linie zad, nikdy není zatočený nebo položený přes záda. Nohy jsou rovné, pevné, avšak jemné. Papilon má chůzi pyšnou, uvolněnou, lehkou a vkusnou.
VÝŠKA:
Papilon má v kohoutku kolem 28 cm.
VÁHA:
Papilon je dělen do 2 hmotnostních kategorií:
1.)méně, než 2,5 kg, a to jak pro psy, tak i pro feny.
2,)od 2,5 do 4,5 kg pro psy a od 2,5 do 5 kg pro feny.
Minimální hmotnost je 1,5 kg.
SRST:
Papilon má srst bez podsrstí, je hojná a bohatá, lesklá a zvlněná, ne však kadeřavá ani příliš měkká, je však odolná proti doteku, s hedvábným odleskem. Někteří psi v dobré kondici mají srst na kohoutku dlouhou 7,5 cm a na ocase proužky dlouhé 15 cm. Na nohách jsou povinné "závěsy". Přiznané jsou všechna zbarvení na bílém základě, na těle a nohách musí bílá barva znatelně dominovat. Ve všech barevných variantách však musí být rty, oční víčka a především nos pigmentem zbarveny.
CHARAKTER:
Papilon je čilá a temperamentní osobnost, s pyšným a půvabným držením těla, s lehkou a elegantní chůzí. Je velice nenáročný, přizpůsobený k dlouhým procházkám, výborně snáší jakékoliv počasí.
Papilon je velice oddaný, miluje všechny členy rodiny a velice dobře se cítí ve společnosti dětí. Je to oddaný přítel a neskonale milý společník.
PÉČE:
Papilon má srst jen nenáročnou na péči. Nevytváří chuchvalce ani zámotky. Alespoň jednou týdně ji kartáčujte a nezapomínejte pravidelně odstraňovat chloupky z oušek.
PRŮMĚRNÁ DÉLKA ŽIVOTA:
Papilon se průměrně dožívá 13 až 15 let.
VYUŽITÍ PŮVODNÍ:
Společník.
VYUŽITÍ DNES:
Společník.
PLEMENO:
FCI IX. - Společenská plemena a toy
Sekce 9 - Kontinentální Toy španělé.
Bez pracovní zkoušky.
OFICIÁLNÍ ZKRATKA V ČR :
PAP

Mops (Pug)

Mops je nesmírně přátelský pes, vstřícný ke všem lidem, bez stínu nedůvěřivosti. Je to roztomile hravý, čilý a veselý pejsek. Mops je však zároveň ztělesněním důstojnosti, šarmu a inteligence.

ANGLICKÝ NÁZEV:
angl.: Pug; čes.: Mops
PŮVOD:
Mops je známý již z dávnověku. Zvláštním a spletitým osudem se ze starověké indické společnosti dostal do Evropy, nejdříve ze všeho do Holandska. Jeho původ pochází pravděpodobně z Číny, jeho šíření však začalo až v Holandsku, kde se svým zbarvením ladil s barvami rodu Oranžských, tehdejších vládců Holandska. Mops byl velice oblíbený, a když se Vilhelm III. Oranžský stal anglickým králem, přivezl si několik Mopsů s sebou do Anglie. Okamžitě se na anglickém dvoře stali velice populární. V této době byl Mops poněkud menší, křížením však dosáhl současných rozměrů. Následně se počet Mopsů snížil a plemeno se stalo vzácným. Anglická královna Viktorie projevila přání tohoto pejska vlastnit, po těžkém hledání pro ni našli však pouze jeden kus. Před více jak 20 lety byl založen "Klub milovníků mopsů", jehož specialisté zachránili výskyt a získali současné plemeno. Plemeno je přiznáno FCI, AKC, UKC, KCGB, CKC, ANKC.
POPIS:
Mops je plemenem malých společenských psů.
Mops je velice dobře stavěný, rozložitý a kvadratický pes. Od jiných malých psů se liší mohutnými zvýrazněnými svaly. Hlavu i lebku má velkou a kulatou, není však jablkovitého tvaru, s krátkým, tupým, kvadratickým čenichem a jasně vyznačenými vráskami. Mops má malý předkus. Oči jsou tmavé, velké, kulaté a lesklé, měkkého a starostlivého výrazu. Uši má malé a tenké, sametově měkké, buď ohnuté do strany (ve tvaru růžového lístku), nebo klopené (knoflíkové), jimž se dává přednost. Krk je silný, lehce klenutý, s lalokem, dostatečně dlouhý, aby umožňoval hrdé nesení hlavy. Končetiny jsou velmi silné, rovné a dobře svalnaté. Tělo je krátké a kompaktní, se širokou hrudí a rovnou zádí. Ocas je vysoko nasazený, maličký, co nejtěsněji zatočený přes hřbet.
VÝŠKA:
Mops má v kohoutku 25 až 28 cm.
VÁHA:
Mops váží ideálně 6,3 až 8,1 kg.
SRST:
Mops má srst jemnou, hladkou, měkkou a lesklou, která se nikdy nevlní. Přiznané zbarvení: stříbrné, plavý, meruňkový, černý. Mops může mít i tzv. "řemen", pás, který probíhá od zátylku až ke kořenu ocasu.
CHARAKTER:
Mops je nesmírně přátelský pes, vstřícný ke všem lidem, bez stínu nedůvěřivosti či dokonce agresivity. Je roztomile hravý, čilý a veselý. Mops je však zároveň ztělesněním důstojnosti, šarmu a inteligence. Je to povahou šťastný a vyrovnaný pejsek.
PÉČE:
Mops vyžaduje intenzivní, pokud možno i fyzický kontakt s majitelem, jemuž je bezmezně oddán.
PRŮMĚRNÁ DÉLKA ŽIVOTA:
Mops se průměrně dožívá 13 až 15 let.
VYUŽITÍ PŮVODNÍ:
Společník.
VYUŽITÍ DNES:
Společník.
PLEMENO:
FCI IX. - Společenská plemena a toy
Sekce 11 - Společenská plemena
Bez pracovní zkoušky.
OFICIÁLNÍ ZKRATKA V ČR :
MOP

Kavalír King Charles španěl (Cavalier King Charles Spaniel)

Kavalír King Charles španěl (Cavalier King Charles Spaniel) je aktivní, půvabný a dobře vyvážený pes, s jemným výrazem. Je zábavný, přítulný a laskavý, smělý a absolutně nebojácný, bez sklonu k nervozitě či agresivitě.

ANGLICKÝ NÁZEV:
angl.: Cavalier King Charles Spaniel; čes.: Kavalír King Charles španěl
PŮVOD:
Kavalír King Charles španěl (Cavalier King Charles Spaniel) byl oblíbeným plemenem již na anglickém královském dvoře a mezi šlechtici. Dle dobových záznamů víme, že velikým oblíbencem byl u dvora krále Jindřicha VIII. (1509 - 1547). Několik malých španělů si pro své pobavení také držely dámy od dvora. O generaci později, za vlády královny Alžběty I. (1558 - 1603), byl tento španěl chován především již jen jako pokojový pes a společník dam, který sloužil již jen jako předmět laškování a her svých páníčků. Tehdy bylo plemeno drženo jen šlechtici, bylo znakem vysokého postavení nebo bohatství.
POPIS:
Kavalír King Charles španěl (Cavalier King Charles Spaniel)
Lebku má mezi ušima téměř plochou, stop je jen mělce vyznačen. Nos je černý, s dobře vyvinutým chřípím. Délka čenich od základu ke stopu je okolo 3,5 cm, dobře se zužuje. Líce pod očima má dobře vyplněné. Rty má dobře vyvinuté a nesvěšené. Oči jsou velké, tmavé a kulaté, ne však příliš výrazné, jsou dobře oddělené. Uši má dlouhé, vysoko posazené, dosti pernaté. Krk je mírně delší a mírně klenutý. Záda jsou v linii a hruď umírněná. Přední končetiny má rovné, mají mírné kosti. Ramena jsou dobře položená. Tlapky má kompaktní, dobře vypolštářkované a zřetelně pernaté. Pohyb je volný a chůze vkusná, se spoustou pohonu od zadních částí končetin. Při pohledu zpředu a zezadu se přední i zadní končetiny pohybují paralelně.
VÝŠKA:
Cavalier King Charles Spaniel má v kohoutku 31 až 33 cm.
Standard FCI výšku v kohoutku neuvádí.
VÁHA:
Cavalier King Charles Spaniel váží v rozmezí 5,4 až 8 kg.
SRST:
Cavalier King Charles Spaniel má srst dlouhou, hedvábnou a bez kadeří. Nepatrné zvlnění je přípustné. Srst je značně zpeřená. Nikdy by se neměla trimovat.
Uznaná zbarvení jsou:
1.) černo tříslové ("black and tan"): je havraní černé, s tříslovým značením nad očima, na lících, uvnitř uší na končetinách a spodní straně ocasu. Tříslová značení by měla být jasná. Bílá značení jsou nežádoucí.
2.)rubínově červené ("ruby"): celé zbarvení je v jednobarevném sytě červeném zbarvení, ideální je mahagonové. Bílá značení jsou nežádoucí.
3.) bílo červené ("blenheim"): bohaté kaštanové značení je na perlově bílém základě dobře roztroušené.
4.) trojbarevné ("tricolor"): černé a bílé zbarvení by mělo být rovnoměrně rozložené. Tříslová značení jsou nad očima, na lících, na vnitřní straně končetin a spodní straně ocasu. Na čele je bílá lysinka. Bílé zbarvení by mělo být čisté.
Jiné zbarvení nebo kombinace barev je vysoce nepřijatelné.
CHARAKTER:
Kavalír King Charles španěl (Cavalier King Charles Spaniel) je aktivní, půvabný a dobře vyvážený pes, s jemným výrazem. Je to zábavný, přítulný a laskavý pes, který je smělý a absolutně nebojácný. Je živý, přátelský a nevázaný, bez sklonu k nervozitě či agresivitě.
Je to přítulný a nevtíraný pejsek, který se vždy snaží svému pánovi zavděčit.
PÉČE:
Kavalír King Charles španěl (Cavalier King Charles Spaniel)
PRŮMĚRNÁ DÉLKA ŽIVOTA:
Kavalír King Charles španěl (Cavalier King Charles Spaniel) se průměrně dožívá 9 až 14 let.
VYUŽITÍ PŮVODNÍ:
Společník.
VYUŽITÍ DNES:
Společník.
PLEMENO:
FCI IX. - Společenská plemena a toy.
Sekce 7 - Angličtí toy španělé.
Bez pracovní zkoušky.
OFICIÁLNÍ ZKRATKA V ČR :
CKC                                                                   obrázek není k dispozici